"Doma mírný jako ovečka, při lovu odvážný jako lev," zní popis povahy irského vlkodava. Rovněž se říká, že je mírný, když je hlazen, a divoký, když je drážděn. Lidé si ho dnes pořizují převážně jako společníka, právě díky jeho milé povaze. Chovatelé říkají, že ho zvládne i šikovný začátečník, jen to chce nastavit pravidla hned o začátku, protože u takto velkého psa by každé zanedbání výchovy mohlo mít nepříjemné následky – a to se týká i běžných věcí, jako je vítání páníčků po příchodu domů. Stačí rychlý a včas nedobrzděný přískok nebo vítání na zadních. Když se totiž tenhle obřík postaví na zadní nohy, může se jeho hlava nacházet i ve více než 180 centimetrech nad zemí – opře-li se o vás, snadno se vám mohou podlomit nohy.
Podívejte se ve videu na YouTube, jak vypadá den se smečkou irských vlkodavů (kanál Austonley Irish Wolfhounds):
Lov vlků
Do své domoviny se předkové dnešního vlkodava pravděpodobně dostali s vikinskými kmeny Varjagů odněkud z Pobaltí. Znali ho už staří Římané, kteří si tyto velké irské psy oblíbili natolik, že je používali vedle mastifů v gladiátorských hrách. Hlavní pracovní náplní vlkodava ale byl, jak napovídá jeho jméno, lov, a to zejména lov vlků. Kromě toho jej také využívali na lov vysoké zvěře a prasat. Byl i postrachem během válečných tažení, protože dokázal strhnout muže z koní i povozů.
Průvodci mnichů
V historii irských křesťanů najdeme zmínku o tom, že když do Irska přišel svatý Patrik, chtěl ho nechat místní pohanský kníže roztrhat smečkou vlkodavů. Ti však místo toho, aby se na Patrika vrhli, mu začali olizovat ruce a obličej a spokojeně se mu stulili k nohám. To Patrikovi zachránilo život. Vlkodavové pak i nadále provázeli křesťanské kněze a mnichy po ostrově jako jejich věrní strážci. Irský vlkodav byl velmi vysoko ceněn a těšil se všeobecné úctě. Odnepaměti zaujímal své čestné místo na královských dvorech a jako přepychový královský dar se z Irska dostal do dalších zemí Evropy, ale i do exotických krajin, jako jsou Indie či Persie. Došlo to tak daleko, že se ve své zemi stával čím dál vzácnějším, až byl v roce 1652 vydán zákaz jeho vývozu. I přesto mu hrozilo vyhynutí (někteří kynologové jsou dokonce toho názoru, že původní vlkodav vyhynul zcela).
Maskot armády
Největší podíl na záchraně tohoto plemene se připisuje Angličanovi Georgi A. Grahamovi, který vzkříšení a regeneraci irského vlkodava věnoval obrovské úsilí. V roce 1885 byl založen The Irish Wolfhound Club a v roce 1925 uznal Kennel Club irského vlkodava jako sportovní plemeno. V roce 1902 se tento nádherný pes stal maskotem Irish Guards – armádní jednotky založené 1. dubna 1900 rozkazem královny Viktorie na počest Irů, kteří statečně bojovali v Búrské válce.
Irský vlkodav je velmi hravý a rád dovádí a běhá venku.
Jak se s ním žije?
Vlkodav je milým společníkem rodiny, který si užívá přítomnost svých lidských členů. Proto mu bude lépe u vás doma než o samotě na zahradě. Je velmi empatický a jemný k dětem, jen je potřeba nenechávat je se psem bez dozoru, protože ač neúmyslně, může jim svým pohybem způsobit zranění – stačí, když je trefí svým dlouhým ocasem do obličeje nebo po nich hrábne packou. Irský vlkodav bývá také velmi tolerantní k ostatním domácím zvířatům a nevyhledává konflikt ani s těmi cizími. Na procházkách však raději dávejte pozor, pokud jej budete pouštět z vodítka, stále je to chrt a lovecké chování má v krvi. K ostatním lidem bývá přátelský, ale za plotem dokáže vzbudit respekt – proto velmi dobře splní i roli hlídače.
Velká spotřeba
Jelikož rychle roste, je potřeba věnovat zvýšenou pozornost výběru kvalitního krmiva a podpůrných přípravků na klouby a šlachy. Samozřejmě musíte počítat i s tím, že takto velký pes má poměrně velkou spotřebu krmiva, může to být i 1 kg granulí denně, ale vždy je důležitější hledět na kvalitu, která pokryje všechny jeho potřeby, i na aktivitu konkrétního jedince než na kvantitu. Jelikož má irský vlkodav střapaté celé tělo včetně hlavy a tlamy, připravte se na to, že na jeho chlupech budou v oblasti tlamy ulpívat nejen zbytky jídla a slin, ale i vody, a tak, když vám pak přijde položit hlavu do klína, možná mu brzy pořídíte bryndák a sobě zásobu utěrek. Je velmi hravý a rád dovádí a běhá venku, ale stejně tak si rád přes den odpočine doma na měkkém pelíšku.
Irský vlkodav bývá velmi tolerantní k ostatním domácím zvířatům.
Opakování ho nebaví
Tento psí obr bude nejraději, když vám bude moci dělat společníka na všech vašich cestách. Je to chytrý a učenlivý pes, ale někdy může reagovat jako typický chrt, tedy tvářit se, že vám nerozumí a o vykonání daného cviku vůbec nestojí. Stejně tak ho nebaví nekonečné opakování cviků, raději se baví a ve výcviku hledá hravost. Můžete se s ním věnovat klasické poslušnosti, obedience, dog dancingu či rally obedience – sportu, při kterém pes spolu se svým pánem překonávají parkur. Hodit se může i na canisterapii. Nejlépe mu však jdou sporty, kde může uplatnit své přednosti, tedy například psí dostihy nebo coursing – sport založený na jeho loveckém pudu.
Vlkodav je chytrý a učenlivý pes, ale někdy může reagovat jako typický chrt – tvářit se, že vám nerozumí.
Společník jen na pár let
Bojíte se závazku z pořízení psa, protože tu s vámi může být 14 a více let? U irského vlkodava by to byla rarita. Tito něžní a krásní obři se, bohužel, dožívají v průměru jen okolo sedmi let. Nicméně kdo jednou pozná lásku vlkodava, těžko pak žije bez ní. Kromě kvalitní stravy je potřeba také hlídat, abyste vlkodava minimálně do dvanácti měsíců věku příliš fyzicky nepřetěžovali, protože by to mohlo přispět k dysplazii kyčelních i loketních kloubů a zvýšit riziko zánětu dlouhých kostí.
Pozor na nemoci
Nevyhýbají se mu ani torze žaludku, proto je potřeba krmivo rozdělit alespoň do dvou denních dávek a nenechat psa po jídle minimálně dvě hodiny běhat a skotačit. Nicméně i když budete dbát na prevenci, může k torzi přesto dojít. Někdy se u něj může vyskytnou i progresivní retinální atrofie, onemocnění očí, onemocnění srdce nebo agresivní druh rakoviny kostí, osteosarkom. Jeho majitel by také měl zjistit, zda jeho pes není podobně jako ostatní chrti více citlivý na některé léky a anestezii.
Péče o zevnějšek
Jeho srst je hrubá a tvrdá na celém trupu, končetinách a na hlavě. Nad očima a ve vousu je pak mimořádně drátovitá. Přesto je úprava srsti irského vlkodava obecně spíše snadná a nenáročná. I když má srst dlouhou a hustou, vyžaduje minimální údržbu ve srovnání s jinými plemeny s podobným typem srsti. Pravidelné kartáčování je důležité pro odstranění odumřelých chlupů a její udržení v dobrém stavu. Jednou týdně by měl být důkladně pročesán kartáčem s měkkými štětinami, což pomůže snížit riziko tvorby dredů. Co se týče koupelí, obecně není třeba je zařazovat nějak často. Měli byste jej koupat pouze tehdy, když je to skutečně nutné. Příliš časté koupele by mohly odstranit přirozené oleje z kůže a srsti. Také se doporučuje kontrolovat oba zvukovody (zda se v nich netvoří zánět), stav zubů (které se mohou zvýšeným obsahem slin rychleji kazit) a také anální žlázky, s jejichž vyprazdňováním může mít některý jedinec problém.
V kostce
Původ: Irsko
Velikost feny: minimálně 71 cm
Velikost psa: minimálně 79 cm
Váha feny: od 40, 5 kg
Váha psa: od 54, 5 kg
Barva: šedá, žíhaná, červená, černá, čistě bílá, žlutá nebo jakákoli barva objevující se u deerhoundů.
Skupina FCI 10: Chrti
Chovatelské kluby:
Wolfhoud klub, z. s. (wdk.cz)
Klub chovatelů chrtů (kchch.estranky.cz)
Související články
Říjnové číslo časopisu Receptář je právě v prodeji.
Zdroj: časopis Receptář